Po stopách Vinnetoua na Zrmanju


Letošního června, těsně před začátkem prázdnin, jsme se vydali do Chorvatska, přátelské a ve skrze jedinečné země na pobřeží Jadranského moře. Někomu se možná může zdát námi zvolená doba poněkud neobvyklá. Je to tak, drtivá většina turistů navštíví Chorvatsko až o prázdninách. Ale jak se dočtete dále, dřívější termín má své velké výhody. Navíc u teploty, počasí, i možnosti návštěvy pláží a památek nehraje nějaký ten týden žádnou roli.

vylet-lodi

Naše cesta mířila do Starigradu. Ti, kdo si dobře pamatují slavné mayovky, a kdo znají pozadí natáčení filmů o legendárním náčelníku Apačů Vinnetouovi, si jistě vybaví, že je to právě místo, kde bydlel tehdejší filmový štáb. Přesněji byl ubytován přímo na místě dnešního hotelu Blue Sun, a ačkoliv místní tuto zajímavost z hlediska turistiky dlouho přehlíželi, dnes je tomu jinak. Přímo v areálu hotelu najdete muzeum Vinnetoua, a v okolí jsou vyznačeny trasy k nejznámějším místům natáčení. A co najdete v hotelu Blue Sun, kromě barů, bazénů a výřivek ještě? Snadno přehlédnutelnou zážitkovou agenturu, která organizuje výlety do okolí. Právě ta se stala jedním ze stěžejních bodů naší dovolené.

kaňon řeky Zrmanja

kaňon řeky Zrmanja

Najdete u ní rozpis výletů pro jednotlivé dny, které se relativně cyklicky podle obliby opakují, a každý je svým způsobem jedinečný. Nás na první pohled zaujala možnost plavby lodí na Zrmanju. Kdo si vzpomene na legendární filmy, pak se dá řeka a kaňon přiblížit tím, že nad ní stála vesnice Apačů a na břehu řeky byly dlouho k vidění slavné mučednické kůly. Přirozeně, že nás tento výlet zaujal, a tak jsme se jej, po rozhovoru s velmi příjemnou pracovnicí agentury, rozhodli zaplatit. Naší výhodou bylo především to, že na místě nebyla ještě většina turistů, kteří dovolenou ve Starigradu plánovali. Jinak bychom takhle na rychlo těžko mohli na Zrmanju jet. Nebyl to sice zrovna levný výlet, což nás v první moment trochu zarazilo, na druhou stranu výsledek pak předčil veškerá naše očekávání.

mořský záliv - Paklenice

Ráno jsme se shromáždili v přístavu. My a řada dalších Čechů (jak jsme zjistili, Češi tvoří drtivou většinu zákazníků hotelu i agentury). Nasedli jsme na výletní loď, která nás mořským zálivem, pod vrcholky Paklenice, vezla až na Zrmanju. Po řece jsme pak, zatímco jsme pojídali sendviče, které nám kapitán dal k svačině, pluli dál, až ke kaňonu. Za zvuků filmové hudby jsme pak pluli zhruba podobnou trasou, jakou musel překonat na kánoi Old Shatterhand v boji o život svůj i svých druhů. Tam se naše plavba, zhruba pod táborem Apačů, otočila zpět. Pokračovala do Novigradu, kde jsme měli zaplacený oběd v rybářské hospůdce, na terase s výhledem na záliv a slunné pláže.

Novigrad

Odtamtud jsme pak pokračovali k poslední zastávce, ke koupání na mořské mělčině. Kdo čekal, že loď přistane, a půjdeme na pláž, ten se mýlil. Uprostřed mělčiny kapitán zastavil. Převlékli jsme se do plavek, a naskákali do vody rovnou. Byla příjemně teplá, protože týden před začátkem prázdnin už oblast ovládlo letní počasí. Nebyla také nijak hluboká, aby se člověk musel bát. Naopak, dalo se dosáhnout až na dno, kde byly k nalezení pěkné mušle. Přirozeně, že jsme si jako suvenýr na dovolenou nějaké nasbírali, než jsme se vydali za večerním sluncem zpátky do Starigradu.

Náš kapitán, který byl mimochodem velmi přátelský, nás tam ale nepustil na pevninu dřív, než jsme si s ním na šťastný návrat připili sklenkou místní pálenky – rakije. Takhle, ryze po chorvatsku, tedy celodenní výlet skončil. Ovšem příjemné vzpomínky, které na něj mám, se jen tak zatlačit nedají. Rozhodně jej každému, kdo se do Starigradu, nebo někam poblíž, vypraví, mohu vřele doporučit.



Sledujte nás na Facebooku a sdílejte článek s přáteli  

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *