Bosna a Hercegovina


Bosna a Hercegovina (BiH, BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина) je federativní přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum.

Bosna a Hercegovina (BiH, BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина) je federativní přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum.

Historie

Do roku 1992

Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina (Hum).

Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum – bosenští Muslimové (popř. Muslimové).

Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).

Nezávislost

V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Milošević a Franjo Tuđman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.

Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.

Geografie

Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu; se Srbskem potom na východě a s Černou Horou na jihovýchodě.

Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posavinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu.

Hlavní město státu je Sarajevo (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka (přes 100 000), Zenica, Tuzla, Mostar , Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje a Livno.

Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.

Klima

Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: Panonská nížina, Horské a polohorské oblasti a Jaderské moře.

Panonská nížina leží na severu země a převládá v ní kontinentální klima. Zimy jsou mírné s průměrnou teplotou v nejchladnějším měsíci lednu od -0,2 do -0,9 stupňů Celsia. Naopak léta bývají dlouhá a teplá s průměrnou teplotou v nejteplejším měsíci červenci od 21 do 23 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 1050 litrů na metr čtvereční na západě území do 750 litrů na metr čtvereční na východě území.

Horské a polohorské oblasti (známé v bosenštině jako planiny) zabírají většinu plochy Bosny a Hercegoviny. Jsou charakteristické krátkým teplým létem a dlouhou chladnou zimou. Průměrná celoroční teplota je 5 až 7 stupňů Celsia. Nejchladnější teplota je v lednu a pohybuje se od 2,5 do – 3 stupňů Celsia. Minimální teploty mohou klesnout až na – 35 stupňů Celsia. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1200 litrů na metr čtereční.

Klimatická oblast Jaderského moře zabírá v BiH jen velmi malou plochu na území kolem města Neum na jihu země. Je charakteristická dlouhými teplými léty a mírnou zimou. Průměrná celoroční teplota vzduchu se pohybuje od 14 do 14,7 stupňů Celsia. V oblasti jsou poměrně velké roční srážkové úhrny, které dosahují od 1500 do 2000 litrů na metr čtvereční. Srážky jsou nejčastější v období zimy a jara, zatímco léta bývají poměrně suchá.[5]

Autor :  cs. Wikipedia.org




Sledujte nás na Facebooku a sdílejte článek s přáteli