Sjíždění řeky Korana z vesnice Slunj

Po týdnu vodáckých dobrodružství v Bosně a Hercegovině jsme zakončili naši letní dovolenou sjezdem řeky Korana. Do Slunje přijíždíme při západu slunce a hledáme neplacené parkoviště. To není tak úplně snadné, ale na severním konci vesnice se nám to daří. Největší zajímavostí, kolem které se točí turistický ruch celého Slunje, je soutok řeky Slunjčice s Koranou.

Návštěva vesnice Slunj

Léto je v plném proudu, takže vody je poněkud málo. Ale i to málo dovede vyvolat patřičný dojem. Slunjčica padá do Korany víc jak ti metrovými skoky na asi osmi místech. Nad peřejí, která je zdobena vysoko zdviženými kajakářskými brankami, visí mechové závěsy protkané bílými pramínky vody. Romantický dojem dotváří nabílené zdi domků a šindelové střechy, dřevěné plůtky a chodníčky, které lemují kraj vodopádu z druhé strany, než přicházíme. Mezi domky protékají potoky s průzračnou vodou a vytvářejí tak dojem veskrze kýčovitý. Problém je v tom, že dostat se mezi laguny, potoky a domky mohou jen ubytovaní hosté a strávníci hospod. Zbylí návštěvníci si musí koupit vstupenku. Pokud přijdete (jako my) až po západu slunce, do vesničky už vás nikdo nepustí. Nevadí, i pohled zvenčí stál za to.

Nocleh

Je teplý letní večer a přemýšlíme, kam složit hlavu. Zanedlouho nacházíme malou loučku těsně u řeky. To už je tma jak v ranci, tak ani nemůže zhodnotit, kolik je v řece vody. Usínáme pod hvězdnou oblohou a strašíme se historkami o hadech, proti kterým nás chorvaté upozorňují výstražnými cedulkami na každém odpočívadle.

Řeka Korana

Ranní hic nás žene ze spacáků a jdeme nafukovat Pálavy – gumové čluny pro dvě osoby – které nás ponesou po proudu dolů. Je skutečně dost nízký stav, ale slunko pálí, řeka nás láká a strach z hadů nám nezabrání vyzkoušet, jestli přece jen nepůjde sjet. Jde to. Na začátku je řeka široká, musíme pečlivě vybírat trasu. Zanedlouho se ale začíná zužovat a přibývají travertinové skoky porostlé mechem. Někdy jsou vysoké až 120 cm! Nebezpečí úrazu je ale minimální, nad každým skokem se dá v případě potřeby zastavit. Když přijíždíme na kraj hupu, tak není dopředu vidět, jak je velký. Jen podle pěny pod ním odhadujeme jeho výšku. Nejkrásnější je ale stejně pohled proti proudu, kde se zelenobílé skoky lesknou slunečními paprsky.

Ve spodní části toku je skoků méně, řeka zarůstá vysokou sítinou, hady stále ještě nevidíme, zato jsme potkali želvu. Odpolední pohodu narušuje jen hlahol opalujících se lidí na plážích podél Korany a koupajících se děti. Je to prostě výborná řeka pro všechny věkové kategorie.

Plavbu je nejlepší skončit až ve Veljunu, kde se dá dojet autem až k vodě. My jsme auto nechali ve Slunji, takže nás čeká ještě autostop 20 km zpátky proti proudu.




Sledujte nás na Facebooku  
  Sdílejte článek s ostatními  

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *